Revize elektrických spotřebičů dle ČSN 33 1600 se provádějí v každé firmě, kde zaměstnanci spotřebiče používají. Revize se provádějí při uvedení do provozu, v pravidelných lhůtách a po opravě.
Revize zajišťuje provozovatel.
Spotřebiče jsou rozděleny dle užívání:
A – spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu provozovateli nebo přímému uživateli
B – spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských pracích,…)
C – spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách
D – spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy, kavárny,…)
E – spotřebiče používané při administrativní činnosti
V návaznosti na tyto skupiny a třídy ochrany jsou pravidelné revize prováděny ve lhůtách od 3 měsíců do 24 měsíců.
U každého objektu je nutné provést kontrolu a revizi elektroinstalace. U nové elektroinstalace je nutná tzv výchozí revizní zpráva. Pak se již jedná o pravidelnou revizi stávající elektroinstalace. Lhůty pravidelných revizí jsou upraveny dle ČSN 33 1500
Pro udržení bezpečnosti na pracovišti je nutné provádět pravidelné revize pracovních strojů a zařízení. Lhůty těchto revizí jsou upraveny dle ČSN EN 60204-1. Pro provozovaná strojní zařízení je nutné provádět pravidelné kontroly jednou za 12 měsíců.
Provozovatel je povinen tyto revize provádět i v návaznosti na nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (NV 378), které tuto povinnost ukládá.
Hromosvod je důležitá součást objektu, která zajišťuje bezpečnost objektu pře bleskem. Proto je velice důležitá právě revize hromosvodu. Revizní technik pomůže odhalit poškození či nesprávné provedení hromosvodu a tím zabránit škodám. Lhůty revize hromosvodu jsou dány typem objektu:
Každé 4 roky – pro běžné objekty (rodinné domy, menší komerční budovy).
Každé 2 roky – pro objekty s vyšším rizikem (školy, nemocnice, kulturní zařízení).
Každý rok – pro objekty s extrémním rizikem (chemické závody, sklady hořlavin, výbušné prostředí).
Revize ve výbušném prostředí může provádět revizní technik elektrických zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu. Jedná se o místa, kde se vyskytují hořlavé látky, v koncentraci při které může dojít k výbuchu. Prostředí s nebezpečím výbuchu se dělí na zóny.
Zóny prostředí s nebezpečím výbuchu se dělí podle četnosti/přítomnosti výbušné atmosféry na:
Zóna 0 (plyny, mlhy, páry) / 20 (prachy): nebezpečná atmosféra přítomna trvale nebo po dlouhou dobu.
Zóna 1 / 21: občasná přítomnost během normálního provozu.
Zóna 2 / 22: výbušná atmosféra se vyskytuje zřídka a na krátkou dobu.
Rozdělení zóny určí, jaký typ ochrany přístroje (kategorie dle ATEX nebo IEC) je potřeba.
